Obchod

Sektor obchodu hraje v české ekonomice klíčovou roli, a to především díky zaměstnanosti. Více než 700 tisíc lidí pracuje v obchodě, a to ať už na plný, poloviční nebo jiný úvazek. Většina z těchto zaměstnanců jsou ženy, které zastávají pozice prodavaček a pokladních v obchodních řetězcích. Pojďme se podívat na to, jaké pracovní podmínky a životní realitu čeká tyto ženy v obchodních řetězcích A a B.

Obchodní řetězec A

V obchodním řetězci A pracuje na pozici prodavačka/pokladní více než 2000 zaměstnanců, z nichž 98 % tvoří ženy. Pracovní náplň prodavačky/pokladní zahrnuje přípravu prodejní plochy, pokladny, úklid, doplňování a rovnání zboží, přípravu pečiva, práci na pokladně a administrativu.

Měření rizikových faktorů, jako je celková fyzická zátěž, pracovní poloha a ergonomie pracovního místa, ukazují, že práce prodavaček a pokladních v obchodním řetězci A je zařazena do rizikové kategorie 2 nebo 3.

Co se týče pracovního prostředí, vybavení šaten, záchodů, denní místnosti apod., jsou zde zjišťovány pouze drobné nedostatky, jako je chybějící sedací nábytek v šatnách.

Obchodní řetězec B

V obchodním řetězci B pracuje na pozici prodavačka/pokladní téměř 1800 zaměstnanců, většinou žen. Pracovní náplň prodavačky/pokladní zde spočívá především v práci na pokladně (80 % pracovní doby) a zbytek času je věnován doplňování zboží dle potřeby a úklidu pokladny.

Stejně jako u obchodního řetězce A, měření rizikových faktorů ukazují, že práce prodavaček a pokladních v obchodním řetězci B je zařazena do rizikové kategorie 2 nebo 3.

Co se týče pracovního prostředí, vybavení šaten, záchodů, denní místnosti apod., jsou zde zjišťovány pouze drobné nedostatky, jako je chybějící sedací nábytek v šatnách nebo znečištěné vyústky vzduchotechniky.

Závěr

Pracovní podmínky a život prodavaček a pokladních v českých obchodních řetězcích se mohou lišit, avšak většina z nich čelí podobným výzvám. Z hlediska pracovního prostředí a bezpečnosti práce se oba zkoumané řetězce snaží zlepšovat podmínky pro své zaměstnance.

Nicméně, subjektivně vnímané faktory, jako je stres, vztahy na pracovišti, soulad pracovního a rodinného života nebo komunikace se zákazníky, ukazují, že život prodavaček a pokladních v českých obchodních řetězcích není vždy idylický. Komplikovanost sladit práci a rodinu, chování zákazníků a někdy i nevyhovující pracovní podmínky mohou mít vliv na kvalitu pracovního života těchto žen, které denně přispívají k fungování českého obchodního sektoru.

Policie

Policie České republiky je nejen mužským, ale i ženským světem. V tomto článku se zaměříme na zkušenosti a postavení žen v české policii, jejich možnosti profesního růstu a genderovou rovnost mezi policistkami a policisty.

Historie žen v české policii

První ženy se začaly u české policie uplatňovat jako policistky až v roce 1948, zatímco ve Spojených státech a německém Stuttgartu pracovaly ženy u policie již v polovině 19. století. Důvody pro zahájení procesu otevírání možnosti policejní služby ženským uchazečkám byly různé, například nedostatek vhodných mužských uchazečů nebo osvědčená činnost žen v policejních službách.

Ve spolupráci s Policejní akademií ČR v Praze proběhlo v roce 2019 dotazníkové šetření s celkem 43 odevzdanými dotazníky. Níže jsou hlavní výsledky.

Kvalita pracovního života žen v české policii

Práce policistky je časově, fyzicky i psychicky náročná a vyžaduje zvládnutí komunikačních dovedností, empatie a schopnost řešit konfliktní situace. Podle dotazníkového šetření je práce policistky psychicky náročná, často ve vysokém tempu a s problémovými osobami. Policistky také často pracují na více než osmihodinových směnách, včetně nočních směn a víkendů. Přesčasovou práci uvádí stejný počet dotazovaných policistek.

Policisté versus policistky

Většina policistek vnímá, že schopnosti i možnosti obou pohlaví jsou u policie vyrovnané. Kariérní postup, o který ženy projevují zájem, je umožněn oběma pohlavím bez rozdílu. Dokonce muži podporují ženy v profesním růstu.

Soukromý život

Téměř polovina dotázaných žen vnímá práci policistky jako časově náročnou do té míry, že jí musí obětovat část svého volného času. Několik málo policistek odpovědělo, že jim jejich práce činí potíže v soukromém životě.

Vzdělávání policistek

Tři čtvrtiny dotázaných policistek si myslí, že po ukončení studia budou mít stejnou možnost kariérního postupu jako muži-policisté, ale podmínky ke studiu, dle názoru poloviny dotázaných, mají muži lepší.

Závěr

Ženy v české policii mají před sebou mnoho výzev a možností, ale také náročné pracovní podmínky a zápas s genderovými stereotypy. Práce policistky je náročná, ale i naplňující a mnohé z nich ji vykonávají s radostí a hrdostí. Důležité je podporovat ženy v jejich profesním růstu a zajišťovat genderovou rovnost v rámci české policie.

Poštovní služby

Česká pošta je jedním z největších zaměstnavatelů v České republice a nabízí širokou škálu pracovních příležitostí pro ženy. V tomto článku se zaměříme na dvě z nich - doručovatelky a pracovnice přepážky. Přečtěte si o jejich pracovních zkušenostech a zjistěte, co můžete očekávat, pokud byste se chtěly ucházet o některou z těchto pozic.

Pracovnice přepážky

Pracovnice přepážky jsou zodpovědné za poskytování poštovních služeb, prodej poštovních produktů a služeb, aktivní nabídku služeb smluvních partnerů a manipulaci s břemeny. Pracovní doba je jednosměnná nebo dvousměnná dle velikosti pracoviště, s týdenním úvazkem 37,5 hodin nebo méně na malých poštách.

Fyzická zátěž na této pozici může být značná, zejména při manipulaci s balíky vážícími až 20 kg nebo více. Pracovní prostředí se liší v závislosti na konkrétní pobočce, ale častými problémy jsou nedostatečné větrání a osvětlení.

Stres je jedním z hlavních subjektivních problémů spojených s touto pozicí, a to zejména kvůli tlaku na splnění pracovních úkolů a zodpovědnosti za velké finanční částky. Zaměstnanci také mohou čelit stížnostem a agresivnímu chování zákazníků.

Doručovatelky

Doručovatelky se zabývají tříděním pošty a letáků, doručováním zásilek a administrativou. Většinu času stráví v terénu, s několika hodinami ráno a odpoledne v kanceláři pro třídění a administrativu. Existují dvě hlavní kategorie doručovatelek - listovní (pěší) a balíkové (motorizované).

Fyzická zátěž je také vysoká pro doručovatelky, zejména při manipulaci s břemeny a chůzi na dlouhé vzdálenosti. Rizika spojená s pracovním prostředím zahrnují vystavení chladu, teplu, UV záření a riziko úrazu během zimních měsíců.

Podobně jako u pracovnic přepážky je stres jedním z hlavních subjektivních problémů, a to zejména kvůli tlaku na splnění pracovních úkolů a rizikům spojeným s doručováním, jako je napadení zvířetem nebo člověkem.

Závěr

Pracovní pozice doručovatelky a pracovnice přepážky v České poště nabízí zajímavé a rozmanité pracovní příležitosti pro ženy. Je však důležité si uvědomit, že tyto pozice mohou být fyzicky i psychicky náročné. Pokud uvažujete o kariéře v České poště, je důležité zvážit tyto aspekty a zjistit, zda jsou pro vás vhodné.

Potravinářský a zpracovatelský průmysl

Práce ve výrobě může být pro ženy jedním z nejrizikovějších odvětví. Jak si ženy vedou ve výrobních podnicích a zpracovatelském průmyslu? Pojďme se podívat na zkušenosti žen pracujících ve výrobě paštik, krouhárně zelí a na výrobních linkách.

Výrobna paštik

Výroba paštik zahrnuje několik kroků od příjmu surovin až po balení hotových produktů. Ženy jsou zaměstnány na téměř všech pozicích a musí čelit různým rizikovým faktorům, jako je fyzická zátěž, pracovní poloha, zátěž chladem nebo teplem či hluk.

I přes výzvy v pracovním prostředí, jako je zápach z vařených surovin, panuje v paštikárnách přísná hygiena a zaměstnavatelé dbají na ochranu svých zaměstnanců před možnou nákazou. Zaměstnanci jsou očkováni proti hepatitidám A a B a pravidelně procházejí lékařskými prohlídkami.

Krouhárna zelí

Zelí se zpracovává strojově i manuálně, což zahrnuje dočištění hlávek zelí, solení a odběr krouhanky. Pracovníci zde čelí rizikovým faktorům, jako jsou pracovní poloha, celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž a zátěž chladem.

Pracovní prostředí krouhárny zelí je vyhovující, s výjimkou nízké intenzity osvětlení ve výrobní hale. Zaměstnavatelé pravidelně kontrolují pracovní podmínky a poskytují zaměstnancům náležité školení a osobní ochranné pomůcky.

Výrobní linky

Výrobní linky, například ve světelné technice pro automobilový průmysl, nabízejí ženám pozice jako strojírenský dělník (operátor montáže) a výstupní kontrolor. Pracovní podmínky a rizika se liší podle typu výrobku, technologie výroby a použitých strojů.

Zaměstnankyně zde často čelí stresu spojenému s plněním výrobních norem a třísměnným provozem. Na pracovišti se pravidelně provádí dohled nad pracovními podmínkami a hodnocení pracovních rizik. Zaměstnanci mají k dispozici školení, lékárničky první pomoci a ochranné pomůcky.

Závěr

Zaměstnavatelé ve výrobním průmyslu začínají chápat význam zdravých a stálých zaměstnanců a investují do prevence a osvěty. Je však stále co zlepšovat, zejména rozšíření preventivních programů do menších firem. Práce ve výrobě představuje výzvy, ale také příležitosti pro ženy, které se nebojí rizikových odvětví.

Školství

V odvětví vzdělávání v České republice hraje klíčovou roli velké množství učitelek a učitelů. Právě oni jsou zodpovědní za předávání znalostí a dovedností dalším generacím a za vytváření základů budoucího úspěchu našich dětí. Ve své práci se setkávají s různými výzvami, ale také s mnoha úspěchy, které stojí za to představit.

Mateřské školy – důležitý start do života

Práce učitelek v mateřských školách je náročná a zásadní pro rozvoj předškolních dětí. Učitelky zde rozvíjejí rozumové, jazykové, výtvarné i tělesné dovednosti dětí a učí je základním hygienickým návykům. Vedle výuky se učitelky starají také o přípravu programů pro jednotlivé dny a komunikaci s rodiči. Tato povolání jsou převážně vykonávána ženami, které tvoří až 99 % pedagogických pracovníků v mateřských školách.

Základní školy – pevný základ pro další vzdělávání

Na základních školách pracuje velké množství učitelek a učitelů, kteří se starají o výuku a výchovu žáků. Ženy tvoří 85 % učitelského sboru základních škol. Práce učitelek na základních školách zahrnuje samotnou výuku, přípravu na vyučování, opravu písemek a domácích úkolů, dozor na chodbách či v jídelně, komunikaci s rodiči a řešení kázeňských přestupků.

Střední školy – cesta k profesnímu úspěchu

Významnou část pedagogického sboru na středních školách tvoří také ženy. Na středních školách se učitelky a učitelé zabývají specifickými obory a připravují žáky na budoucí povolání nebo další vzdělávání na vysokých školách.

Vysoké školy – vrchol vzdělávacího systému

Na vysokých školách v České republice studuje více žen než mužů, a to 56 %. Učitelky a učitelé na vysokých školách předávají své znalosti a dovednosti studentům, kteří se budou zabývat různými obory a profesemi.

Pedagogické pracovnice – učitelky

Práce učitelek se liší podle zaměření (mateřská škola, základní škola, střední škola) a zahrnuje hlavní výukovou část a další činnosti, jako je komunikace s rodiči, příprava na vyučování, dozor na chodbách či účast na exkurzích a výletech. Učitelky středních škol se mohou setkat i s dalšími rizikovými faktory souvisejícími s vyučovaným předmětem, jako jsou biologické činitele nebo epidemiologicky závažné pozice.

Práce učitelek představuje významné psychosociální riziko, které souvisí s povahou činnosti (zodpovědnost za žáky) a očekáváním společnosti (učitel by neměl chybovat, musí být k dispozici kdykoliv). Největší stresory pro učitelky jsou špatné chování žáků, komplikovaná komunikace s rodiči a nedostatečné finanční a společenské ohodnocení práce.

Co se týče pracovního prostředí, školy se postupně modernizují a dbá se na hygienické podmínky. Avšak pravidelné dohledy nad pracovními podmínkami od poskytovatele PLS na školách probíhají jen zřídka. Nedostatky byly zjištěny v lékařských posudcích, zařazení práce do kategorie a neprobíhajících dohledech na pracovištích. V některých školách je práce učitelky chybně zařazena do kategorie 2 ve faktoru psychická zátěž, a v žádné ze škol nebyl hodnocen faktor pracovní poloha.

V žádosti o posouzení zdravotní způsobilosti k práci často chybí hlasová zátěž a práce ve školách a školských zařízeních, na základě které lékař posoudí i psychický stav zaměstnance či uchazeče o zaměstnání. Závažné psychické problémy, závislosti a poruchy chování vylučují způsobilost k práci dle vyhlášky č. 79/2013 Sb.

Závěr

Práce učitelek a učitelů v České republice je náročná, ale zároveň velmi důležitá pro budoucnost naší země. Pedagogický sbor se skládá převážně z žen, které se věnují výuce na různých stupních vzdělávání a předávají své znalosti dalším generacím. Ačkoliv se učitelky a učitelé setkávají s různými výzvami, jejich úspěchy a odhodlání přispívají k rozvoji našeho vzdělávacího systému a kvalitě vzdělávání našich dětí.

Stravovací služby

Odvětví ubytování, stravování a pohostinství v Česku patří k těm menším, ale zároveň velmi důležitým. Zejména v oblasti zaměstnanosti hraje významnou roli, kdy přes 180 tisíc osob pracuje v tomto odvětví. Dnes se zaměříme na zkušenosti a výzvy, kterým čelí pracovnice na dvou pozicích - kuchařky ve stravovacích službách a kuchařky v hotelových restauracích.

Kuchařky ve stravovacích službách

Kuchařky ve stravovacích službách, ať už v školních jídelnách, firemních jídelnách či hotelových restauracích, se potýkají s několika výzvami. Pracovní náplň kuchařek ve všech stravovacích provozech je obdobná, nicméně zařazení do kategorií v jednotlivých rizikových faktorech se liší.

Některé jídelny nabízí kuchařkám podporu v podobě pomocných sil pro mytí nádobí, úklid či hrubé opracování zeleniny. Avšak v některých případech si kuchařky musí všechny činnosti zvládnout samy, což zvyšuje jejich fyzickou zátěž.

Mezi nejčastější problémy na pracovišti patří nedostatečné oddělení šaten a WC dle pohlaví, což je v rozporu se zákonem, pokud pracuje více než 5 zaměstnanců obou pohlaví. Subjektivní vnímání práce kuchařky ve školní jídelně je vesměs pozitivní, ačkoli se občas objevují stížnosti na nedostatek zaměstnanců nebo časný začátek pracovní doby.

Kuchařky v hotelových restauracích

Kuchařky v hotelových restauracích se věnují přípravě snídaní, obědů a večeří v rámci dvousměnného provozu. I zde se setkávají s výzvami, jako je manipulace s těžkými břemeny, dlouhé stání a statické pozice, což zvyšuje fyzickou zátěž.

Na druhou stranu, hotelové restaurace často nabízejí lepší pracovní podmínky, jako jsou vyšší mzdy a lepší vybavení pracoviště. Mezi nejčastější problémy patří nevyhovující mikroklimatické podmínky, jako je vysoká teplota a vlhkost vzduchu.

Závěr

Pracovnice v odvětví ubytování, stravování a pohostinství čelí mnoha výzvám a nebezpečím, které se týkají bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je důležité, aby zaměstnavatelé dbali na správné zařazení pracovních pozic do kategorií rizikových faktorů, zajištění ergonomie pracovního místa a dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů.

Úklidové služby

Úklidová práce je často vnímána společností jako méně důležitá než jiné profese. Nicméně, úklidové pracovnice jsou klíčovým prvkem pro udržování čistoty a hygieny v různých prostředích, jako jsou kanceláře, obchodní centra, výrobní prostory či zdravotnická zařízení. V tomto článku se zaměříme na zkušenosti úklidových pracovnic, jejich pracovní podmínky a rizika spojená s jejich profesí.

Kanceláře a administrativní prostory

Úklidové práce v kancelářích a administrativních prostorách nepřinášejí žádná specifická rizika. Nicméně, úklidové pracovnice mohou čelit náročným pracovním podmínkám, jako je zaujímání nepřijatelných pracovních poloh. Práce v těchto prostorách probíhá často mimo běžnou pracovní dobu, což může způsobit problémy se sladěním pracovního a rodinného života. Navíc, tato práce je někdy vnímána jako podřadná, což může vést k nízkému sebevědomí a nespokojenosti.

Obchodní centra

Práce v obchodních centrech je podobná práci v kancelářích, s tím rozdílem, že někdy probíhá v noci. Pracovnice, které pracují pouze v noci, mohou čelit větší psychické zátěži než ostatní. Noční práce narušuje přirozené biorytmy člověka a ztěžuje sociální interakci s okolím.

Výrobní prostory, sklady a technologická zařízení

Úklidové pracovnice v těchto prostředích se setkávají s riziky spojenými nejen s pracovní činností, ale také s konkrétním provozem nebo prostorem. Mohou být vystaveny prachu, hluku a chemickým látkám. Některé z těchto faktorů mohou být nebezpečné pro zdraví, proto je důležité zajistit preventivní opatření a dodržování bezpečnostních pravidel.

Zdravotnická zařízení

Práce ve zdravotnických zařízeních představuje specifická rizika spojená s biologickými činiteli, jako jsou bakterie nebo viry. Úklidové pracovnice musí být obeznámeny s přísnými hygienickými pravidly a postupy, které pomáhají minimalizovat riziko šíření infekcí.

Závěr

Úklidové pracovnice jsou nezbytnou součástí udržování čistoty a hygieny v různých prostředích. Je důležité si uvědomit, že tato profese přináší své výzvy a rizika, a že úklidové pracovnice si zaslouží stejné uznání a respekt, jako ostatní profesionálové.

Zdravotní a sociální služby

V zdravotnictví a sociální péči pracuje v České republice více než 375 tisíc lidí, z toho přes 80% tvoří ženy. Jaké jsou zkušenosti zdravotních sester, které patří mezi největší skupinu zaměstnanců v tomto odvětví?

Zdravotní sestry jsou nedílnou součástí českého zdravotnictví a zastávají různé pozice v ambulantní či lůžkové péči. Přinášíme vám pohled na zkušenosti zdravotních sester v těchto rolích a jaké výzvy čelí ženy v tomto odvětví.

Ambulantní péče

Zdravotní sestry v ambulantní péči se zabývají převážně základními preventivními a diagnostickými úkony, jako je měření krevního tlaku, odběry krve, základní vyšetření zraku a další. Pracují většinou v jednosměnném provozu a komunikují s pacienty.

Pro zdravotní sestry v ambulantní péči je důležité dodržovat preventivní opatření proti přenosu infekčních onemocnění. Výzvou může být manipulace s potenciálně infekčním biologickým materiálem nebo alergické reakce na rukavice či dezinfekční prostředky. Subjektivně hodnotí zaměstnankyně svou práci ve výsledku pozitivně, negativně vnímají komplikovanou komunikaci s pacienty (neslušné chování, agresivita) a nízké platové ohodnocení.

Lůžková péče

Pracovní náplň zdravotních sester v lůžkové péči zahrnuje intenzivnější kontakt s pacienty a práci na směny. Zdravotní sestry se zde často potýkají s vyšší fyzickou zátěží a psychickou zátěží z důvodu směnnosti a nepřetržitého provozu.

Stejně jako u ambulantních sester se mohou vyskytovat alergické reakce, především kožního charakteru. Subjektivní hodnocení práce je ve směs pozitivní, negativně je vnímána směnnost (brzké nástupy do práce, práce v noci, problém skloubit s rodinným životem), komunikace s některými pacienty i lékaři a nedostatečné platové ohodnocení.

Pro zdravotní sestry pracující v lůžkové péči je důležité dbát na komplexní prevenci a snížení vlivu rizikových faktorů, jako je fyzická zátěž a pracovní poloha.

Závěr

Ženy v českém zdravotnictví představují významnou část zaměstnanců a zdravotní sestry patří mezi nejpočetnější skupinu. Je důležité vnímat specifika práce v ambulantní a lůžkové péči a podporovat ženy v jejich snaze poskytovat kvalitní péči o pacienty.

Zdravotní a sociální služby

Stárnutí populace je realitou, se kterou se potýká nejen Česká republika, ale i celá Evropa. Zlepšující se lékařská péče a prodlužující se doba dožití zvyšují počet lidí nad 50 let, kteří jsou stále aktivní na pracovním trhu. Podle statistik z roku 2017 žilo v ČR celkem 2 188 276 žen starších 50 let. I přes jejich zkušenosti a schopnosti se však mnohé z nich potýkají s předsudky a obtížemi při hledání zaměstnání.

Předsudky, kterým čelí ženy nad 50 let

Jedním z hlavních problémů, s nimiž se ženy nad 50 let potýkají, je ageismus, tedy diskriminace na základě věku. Zaměstnavatelé často nesprávně předpokládají, že starší ženy se hůře učí novým věcem, mají pomalejší adaptaci na změny a nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem. Často je také znevýhodňují omezené znalosti cizích jazyků.

Sociální situaci žen nad 50 let také komplikuje jejich zdravotní omezení, stejně jako skutečnost, že se jedná o tzv. sendvičovou generaci, která se musí starat současně o svoji rodinu, mnohdy i vnoučata, ale také o své nemocné rodiče.

Životní strategie žen nad 50 let

Mnoho žen nad 50 let, které ztratily práci, má problém dostat se k samostatnému pohovoru, protože jejich životopisy zůstávají bez odpovědi. V některých případech se jedná o ženy s vynikajícími profesními dispozicemi a rozsáhlými mezinárodními zkušenostmi, které však nemohou překonat handicap svého věku.

Řešením tohoto problému může být samostatné podnikání. V posledních letech je nárůst žen-podnikatelek devětkrát vyšší oproti nárůstu počtu mužů ve stejné věkové kategorii. Jiné ženy se rozhodnou odejít do předčasného důchodu, což může mít negativní dopad na jejich doživotní finanční situaci.

V rámci dotazování žen starších 50 let budeme aprobovat některé z výše nastíněných životních strategií, s pomocí kterých řešily ztrátu svého zaměstnání v tomto věku.

Silný potenciál žen nad 50 let

Je důležité si uvědomit, že lidé starší 50 let jsou zhruba uprostřed své pracovní kariéry a je třeba s nimi počítat jako s významným zdrojem pracovníků. Ženy nad 50 let se obecně vyznačují zodpovědností, skvělou spoluprací, reálnými požadavky a často disponují značným intelektuálním, kulturním a sociálním kapitálem.

Je čas, abychom přestali vnímat věk jako překážku a začali vnímat zkušenosti a schopnosti žen nad 50 let jako přínos pro pracovní trh.

Ženy v exekuci

Česká republika se v posledních letech pyšní nízkou mírou chudoby a sociálního vyloučení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Avšak, ekonomická realita mnoha občanů je zcela jiná. Dluhy a exekuce se stávají důsledkem i příčinou chudoby. V tomto článku se zaměříme na ženy, které čelí exekucím, a jak se vyhnout dluhovým pastím.

Podle Českého statistického úřadu žije v ČR pod hranicí chudoby přibližně 9,1 % obyvatel, což představuje téměř milion lidí. Důvodem není pouze nízký příjem či nezodpovědné zadlužování, ale také nevýhodné půjčky a malá šance na oddlužení. Zejména ženy jsou zranitelnější vůči dluhovým pastím, jelikož často zajišťují péči o rodinu a mají menší možnosti vysokých příjmů.

Exekuce nepostihují pouze lidi s nízkými příjmy. Do dluhových pastí se mohou dostat i lidé s průměrnými či nadprůměrnými výdělky. Důvodem mohou být nebankovní subjekty, které nabízejí spotřebitelské úvěry s vysokými úroky a sankcemi. Jakmile člověk čelí exekuci, může být obtížné se z této situace dostat.

V ČR čelí exekucím více mužů než žen. Podle soudního exekutora Tomáše Vrány je to způsobeno životním postojem žen k zadlužení obecně. Ženy se často snaží vyhnout dluhům a dávají přednost jistotám. Naopak muži častěji riskují a berou půjčky, které nemusí být vždy výhodné.

Nicméně, ženy jsou také ohroženy dluhovými pastmi a exekucemi. Příčinou může být nezodpovědnost partnerů, kteří se zadlužují a přenášejí dluhy na své rodinné příslušníky. Psycholožka Vlaďka Ptašniková z Psychiatrické léčebny v Opavě vysvětluje, že ženy jsou spíše orientované na domov a rodinu, a proto mohou být náchylnější k přijímání dluhů za své partnery.

Jak se tedy vyhnout dluhovým pastím a exekucím? Především je důležité neberou půjčky nezodpovědně a dávat pozor na podmínky úvěrů. Vždy je dobré pečlivě zvážit, zda je půjčka nutná a zda jsou splátky úvěru reálné. V případě finančních potíží je vhodné obrátit se na odborníky, kteří mohou pomoci s oddlužením a řešením dluhů.

Exekuce mohou mít zničující dopad na život člověka, zejména na ženy, které často zajišťují péči o rodinu. Vědomí si možných rizik a odpovědné zadlužování mohou předcházet dluhovým pastím a zajistit lepší životní podmínky pro nás i naše blízké.

Ženy bezdomovkyně

Bezdomovectví je sociální problém, který je v dnešní době stále více závažný, zvláště pokud jde o ženy. Ačkoliv se často zaměřujeme na muže bez domova, ženy bezdomovkyně čelí stejným i různým výzvám a příběhům. V následujícím článku se dozvíte více o zkušenostech těchto žen a o tom, jak se lidé na různých pozicích snaží pomoci.

Co znamená být ženou bez domova?

Od roku 1989 se počet bezdomovců rychle zvyšoval, přičemž hlavními příčinami byly dekriminalizace příživnictví, propuštění a amnestovaní vězni či společensky nepřizpůsobiví lidé, kteří z různých důvodů ztratili byt. Většina bezdomovců jsou muži, ale odhaduje se, že jedna pětina z nich jsou ženy, které trpí stejnými problémy, jako jsou nízká úroveň vzdělání, sociální dovednosti a dlouhodobá nezaměstnanost. Navíc čelí zvýšenému riziku zneužívání a těhotenství.

Skryté bezdomovectví u žen

Na rozdíl od mužů, u kterých je bezdomovectví často zjevnější, je u žen tento fenomén často skrytý. Ženy si častěji než muži hledají ubytování u přátel nebo příbuzných, což je činí méně viditelnými v očích veřejnosti. Tento stav je také spojen s ostychem a strachem ze zneužívání, který mnohdy ženy brzdí v hledání pomoci.

Pracovníci pomáhající ženám bez domova

Existuje mnoho organizací a jednotlivců, kteří se snaží pomáhat ženám bez domova, ať už se jedná o poskytování náhradního ubytování nebo o pomoc s hledáním práce a zlepšením sociálních dovedností. Pracovníci na těchto pozicích často svědčí o silných příbězích a zkušenostech těchto žen, které si zaslouží být slyšeny.

Poslouchat příběhy žen bez domova

Při zkoumání fenoménu bezdomovectví je důležité vyslechnout každý jednotlivý případ a pochopit, jak postupně a v důsledku jakých příčin (sociálních, ekonomických, mentálních atd.) došlo k vzniku bezdomovectví. Tímto způsobem můžeme lépe porozumět situaci těchto žen a poskytnout jim adekvátní pomoc a podporu, kterou potřebují.

Závěr

Bezdomovectví u žen je skrytý problém, který si zaslouží naši pozornost. Posloucháním jejich příběhů a pochopením jejich zkušeností můžeme pomoci zlepšit jejich životní situaci a začlenit je zpět do společnosti. Práce těch, kteří se snaží pomáhat ženám bez domova, je klíčová pro řešení tohoto problému a zajištění lepší budoucnosti pro ty, kdož to potřebují nejvíce.

Matky samoživitelky

Život matky samoživitelky představuje mnoho výzev, a to nejen v osobním životě, ale také na trhu práce. V dnešním článku se zaměříme na strategie, které matky samoživitelky v České republice volí, aby skloubily svou roli pečovatelky s pracovním životem.

V Česku se ve většině případů stávají ženy hlavami neúplných rodin. Tyto matky samoživitelky tak představují důležitou část pracovní síly, která musí hledat kompromisy mezi pracovním a soukromým životem. První otázka, která vystává při studiu strategie matek samoživitelek na trhu práce je, jak veliký manévrovací prostor mají tyto ženy při volbě zaměstnání a do jaké míry mohou svůj pracovní život koncipovat na základě vlastních preferencí.

Několik faktorů znevýhodňuje matky samoživitelky na trhu práce. Patří sem jejich pohlaví, mateřství a absence partnera. Například zaměstnavatelé často preferují model kariéry nepřerušený rodinnými událostmi. Ženy, které zůstávají s dětmi na rodičovské dovolené, tak mohou být vnímány jako méně žádoucí kandidátky na některé pracovní pozice.

Rodina a děti jsou pro ženy klíčovým faktorem při plánování vlastní kariéry. Pokud ženy po mateřské dovolené hledají nové zaměstnání, stává se se pro ně mateřství znevýhodňujícím faktorem. V praxi je běžné, že zaměstnavatelé se v rozporu se zákoníkem práce dotazují na rodinnou situaci a dávají přednost těm uchazečům, kteří potenciálně nemají absence z důvodu nemoci dětí, tj. mužům, případně ženám s odrostlými dětmi.

Z toho vyplývá, že matky samoživitelky patří k nejohroženějším skupinám na trhu práce. Proto také v České republice osamělé ženy s malými dětmi patří ke skupinám, jež nejobtížněji shánějí zaměstnání. Nejrizikovější je skupina samoživitelek s nižším vzděláním a větším počtem dětí.

Matky samoživitelky tak musí volit především taková zaměstnání, která jim umožní zároveň finančně zajistit rodinu, ale především plnit roli pečovatelky. V odborné literatuře se uvádí tři kritéria pro výběr zaměstnání: možnost časové a prostorové kombinace práce a rodiny, dostatečné materiální zajištění domácnosti a pocit seberealizace spojený s výkonem povolání.

Dosahovat tohoto cíle se matkám samoživitelkám daří třemi způsoby: vhodným nastavením pracovní doby, volbou zaměstnání v blízkosti bydliště nebo výběrem zaměstnavatele, který umožňuje pracovní režim přizpůsobovat potřebám rodiny.

Závěrem lze říci, že matky samoživitelky čelí mnoha výzvám při hledání a udržení zaměstnání, které umožní skloubení pracovního života s péčí o rodinu. Je důležité, aby byly na trhu práce podporovány a aby byly vytvářeny podmínky, které umožní matkám samoživitelkám naplno se realizovat jak v pracovním životě, tak v roli pečovatelky.

Matky malých dětí

Matky s malými dětmi čelí na trhu práce mnoha výzvám a rizikům. Pro některé z nich znamená mateřství přerušení kariéry a návrat na pracovní pozice se často neobejde bez komplikací. V dnešním článku si představíme zkušenosti a postoje matek s malými dětmi na trhu práce v České republice.

Návrat do práce po rodičovské dovolené

Po skončení rodičovské dovolené se mnoho matek potýká s hledáním nového zaměstnání, neboť jejich původní místo již nemusí být dostupné. České ženy se v evropském srovnání nejčastěji nevrací ke svému původnímu zaměstnavateli. Někteří zaměstnavatelé nejsou ochotni přijmout ženu po několikaleté pauze zpět na místo odpovídající její pracovní smlouvě, což může vést k frustraci a zhoršenému postavení žen na trhu práce.

Péče o děti

Při návratu do práce se matky potýkají s otázkou péče o děti. Některé ženy si najímají paní na hlídání, zatímco jiné hledají práci, kterou mohou vykonávat z domova. Větší důvěru mají matky v instituce, které se věnují péči o děti, avšak i tyto zařízení mohou mít omezené kapacity nebo nižší kvalitu péče.

Zaměstnanost žen a mužů v České republice

V České republice existují značné rozdíly v zaměstnanosti mužů a žen. Míra zaměstnanosti mužů je obecně vyšší než u žen, což je dáno delší dobou rodičovské péče o malé děti a nižším věkem odchodu do důchodu u žen. Zaměstnanost matek s malými dětmi je výrazně nižší než u mužů, což je zčásti způsobeno dlouhou rodičovskou dovolenou a nedostatkem finančně dostupných služeb péče o děti.

Flexibilní pracovní doba a částečné úvazky

Možnosti zkrácených úvazků nebo flexibilních forem práce jsou v ČR omezené. Přestože jejich podíl v posledních letech roste, stále platí, že zaměstnanci, zejména ženy, pracující na zkrácené úvazky, jsou hluboko pod evropským průměrem. Nízký podíl částečných úvazků je dán nízkou úrovní příjmů, tradicí zaměstnání na plný úvazek a nedostatečnou nabídkou pracovních pozic na zkrácený úvazek ze strany zaměstnavatelů.

Závěr

Matky s malými dětmi čelí na trhu práce mnoha výzvám a rizikům. Ačkoli existují opatření na ochranu ohrožených skupin na trhu práce, je otázkou, nakolik je tato ochrana skutečně efektivní. Je důležité, aby se společnost zaměřila na zlepšení podmínek pro matky s malými dětmi, aby mohly slaďovat svůj pracovní a rodinný život a nebyly marginalizovány na trhu práce.

Ukrajinské imigrantky

Pracovní migrace ze třetích zemí do České republiky je tématem, které se často objevuje v médiích a ve veřejných diskuzích. Ukrajinské imigrantky, kterých přibývá na českém trhu práce, se většinou uplatňují v nízce kvalifikovaných pozicích s nevýhodnými pracovními podmínkami. Jaké jsou tedy jejich zkušenosti a jak se vypořádávají s nástrahami každodenního života v České republice?

Nejčastěji se ukrajinské ženy uplatňují v tzv. "ženských pracích", jako jsou úklidové práce, péče o děti, staré a nemocné lidi, či pomocné práce v restauracích a hotelech. Zejména v posledních letech lze pozorovat nárůst počtu ukrajinských žen ve zmíněných profesích.

Jednou z často vykonávaných prací ukrajinských žen v České republice je role "domestic workers" - domácích pracovnic, které zajišťují chod domácnosti pro české rodiny, ale i pro rodiny bohatších Rusů žijících v České republice. Tyto ženy se často stávají součástí neformální ekonomiky, kde nejsou dostatečně chráněny pracovně právními předpisy.

Ukrajinské imigrantky však nepracují pouze v nízko kvalifikovaných pozicích. Mnohé z nich se úspěšně prosazují i ve vyšších pozicích, jako jsou lékařky, učitelky, překladatelky, zdravotní sestry, účetní či turistické průvodkyně.

Při hodnocení zkušeností ukrajinských migrantek je důležité zohlednit řadu faktorů, jako jsou jejich pracovní zkušenosti a očekávání před příchodem do České republiky. Mnohé z těchto žen mají za sebou práci či vysokoškolské vzdělání z Ukrajiny. Jejich uplatnění na českém trhu práce tak závisí na jejich ambicích, očekáváních a přístupu k práci.

Důležitým aspektem života ukrajinských imigrantek v České republice je také organizace každodenního života, včetně rozdělení času mezi práci a volný čas. Je zajímavé sledovat, jak se jejich každodennost liší od majoritní populace a jak se postupně přizpůsobují životu v cílové zemi.

Ukrajinské imigrantky tak přinášejí do České republiky nejen své pracovní schopnosti a zkušenosti, ale také bohatou kulturu a tradice. Je důležité, aby byly tyto ženy dostatečně chráněny a měly možnost si plně uvědomit svůj potenciál v novém prostředí. Právě jejich příběhy mohou posloužit jako inspirace pro další ženy, které se rozhodnou pro cestu migrace za lepším životem.