První pomoc při šikaně v práci
Níže jsou hlavní pravidla a doporučení pro jednání v případě šikany na pracovišti ze strany zaměstnance i zaměstnavatele, doplněná o informace o hlavních typech šikany: mobbingu, bossingu a staffingu. Více informací můžete najít v článku zpracovaném Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. a na webových stránkách projektu zde.
Možnosti psychologické obrany zaměstnance |
Opatření ze strany organizace |
|
|
Desatero obrany proti šikaně zaměstnance:
- Nečekej (nebuď čekatelem).
- Nevěř tomu, že tobě se to nemůže stát.
- Nebuď lhostejný k oběti šikany.
- Nebuď na to sám.
- Nepasuj se dobrovolně do role oběti, nevytvářej svým přístupem automobbingovou smyčku.
- Nespoléhej se na to, že problém za tebe vyřeší nadřízení.
- Nehledej v utrpení smysl a neboj se odejít.
- Nehledej šikanu tam, kde se po tobě chce plnění pracovních povinností.
- Nemlč o tom, co se ti děje a co se ti nelíbí.
- Nechtěj měnit osobnost predátora, změň svůj postoj k němu, k jeho chování, k sobě.
Zdroj: První pomoc při šikaně v práci – Praktický manuál pro zaměstnance ohrožené některou z forem šikany v zaměstnání – mobbingem, bossingem nebo staffingem. Praha: VÚBP, 2021. Odkaz.
Co je to mobbing, bossing a staffing?
Mobbing zahrnuje nejrůznější formy znepříjemňování života na pracovišti, psychologického nátlaku, šikany. Typická je pro něj rafinovanost, skrytost, zákeřnost.[1] V principu k němu může docházet po delší dobu, dle některých definic nejméně půl roku a alespoň jednou týdně.[2] S mobbingem na pracovišti se u nás lze setkat běžně; z výzkumu provedeného s více než 7 000 respondenty produktivního věku se ukázalo, že ohrožena mobbingem byla během svého života téměř čtvrtina respondentů, přičemž za reálné oběti mobbingu podle daných kritérií lze považovat 8 % osob.[3] Mezi typické znaky mobbingu patří:[4]
- dlouhodobé a nepřetržité útoky, jejichž cílem je konkrétní jedinec;
- pravidelnost a opakovanost;
- probíhající komunikace je nepřátelská a neetická;
- nepřímost a skrytost hrozeb;
- rafinovanost a zákeřnost útoků vůči oběti;
- aktivnost a vytrvalost tlaku na oběť;
- nelítostnost, bezcitnost a nelidskost jednání s obětí;
- trvalá přítomnost známek nepřátelství a agrese.
Bossing je systematické šikanování, které je uskutečňováno ze strany vedoucího. Bossing představuje druhou nejvíce rozšířenou formu šikany na pracovišti, obětí šikany ze strany vedoucích pracovníků se někdy stalo až 37 % zaměstnanců.[5] Může se projevovat přidělováním podřadných, nebo naopak záměrně náročných pracovních úkolů, přehnanou kontrolou, ostrakizací a izolací oběti, oklešťováním kompetencí, zesměšňováním či sexuálním obtěžováním ze strany nadřízeného.
Staffing je forma patologických vztahů na pracovišti. Podřízení se snaží znemožnit či zcela zničit vedoucí pracovníky nebo vedení organizace.[6] K nejčastějším projevům staffingu patří neplnění zadaných úkolů, šíření pomluv, zatajování podstatných informací, zcizování věcí nezbytných k výkonu práce, falšování dokumentů či odmítnutí spolupráce.
Články z oblasti kvality života
Aktivní stárnutí na pracovišti: Jak využít potenciál starších generací
Společnost se stále více potýká s výzvou stárnutí pracovní síly, což přináší jak výzvy, tak i nové příležitosti pro …
Význam emoční inteligence v pracovním prostředí
Emoční inteligence (EI) je klíčovým prvkem, který může výrazně ovlivnit kvalitu pracovního života. Tento článek se zaměřuje na důležitost…
Mechanizmy potlačující mobbing, bossing a staffing
Mobbing (znepříjemňování života na pracovišti, psychologický nátlak, šikana), bossing (systematické šikanování ze strany vedoucího) a …